Pozemkový spolek Arion

Lokalitu najdeme u obce Radiměř, nedaleko východočeských Svitav. Jedná se o teplomilné stráně, meze a sady roztroušené v krajině, s krátkostébelnými suchými i mezofilními trávníky, zejména s jižní orientací. Místy můžeme najít i velmi suché, přirozeně bezlesé bílé stráně, nebo naopak malé mokřady. Péči o toto území jsme zahájili v roce 2015 a od té doby jsme obnovili téměř 15 hektarů zanedbaných zarostlých ploch. A zdaleka nekončíme. 

Jsme zde na slínovcovém (opukovém) podkladu, který je bohatý na vápník. Je možné se setkat i s čistě vápencovými vložkami. Krajina se vyznačuje velkými rozdíly v nadmořské výšce, tvoří tak ostře zaříznuté údolí s řadou příkrých strání. Vrcholy nejvyšších kopců dosahují bezmála sedmi set metrů, čímž plynule navazují na několik kilometrů vzdálené Žďárské vrchy. Celkově zdejší krajinný ráz připomíná svou členitostí a tvářností bělokarpatskou krajinu!

I velké množství teplomilných druhů hmyzu a rostlin, které se tady setkávají s druhy chladnějších oblastí, vytvářejí velmi vysokou druhovou pestrost, podobně jako v Bílých Karpatech. Příkladem je hned několik druhů orchidejí nebo desítky druhů denních motýlů, přičemž jenom modrásků tady bylo zjištěno neuvěřitelných11 druhů. Největší senzací této oblasti je náš největší modrásek, kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný. Tento druh se ve zdejší krajině dosud nezřídka vyskytuje, ačkoliv na většině území České republiky již vyhynul, popřípadě mu k vyhynutí mnoho nezbývá. V evropském měřítku tento tmavomodrý krasavec patří dokonce mezi patnáct nejohroženějších motýlů!

Dále tu žijí třeba modrásek kozincový, modrásek podobný, hnědásek jitrocelový, perleťovec dvanáctitečný, z obratlovců třeba kriticky ohrožená zmije obecná. Mezi zdejší zajímavé rostliny patří kupříkladu pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, prstnatec májový, ostřice ptačí nožka, hořec křížatý, jalovec obecný, hrušeň polnička nebo tis červený.

Zdejší obec je výjimečná přinejmenším ještě jednou skutečností. Již v počátečních jednáních se zastupiteli obce a místními vlastníky jsme se setkali s neuvěřitelnou ochotou, nadšením a dokonce i nabídkami pomoci. Tento povětšinou vřelý přístup nás velmi překvapil. Díky tomu se nám bez větších problémů podařilo získat potřebné souhlasy vlastníků k provádění zásahů na pozemcích. A to nás plní optimismem. Všem vlastníkům, občanům a vedení obce, kteří přispívají k zachování výjimečně bohaté přírody obce Radiměř, srdečně děkujeme!
 

Lokality jsou rozptýleny v okolí Pěčíkova, Plechtince, Hraniček, Petrůvky a Vranové Lhoty na úplném východním okraji Pardubického kraje. Působíme zde nejdéle – od roku 2013.

Můžeme tu nalézt velmi zajímavé nízkostébelné suché trávníky, někdy na zásaditých a někdy na mírně kyselých půdách. Rychlost, s jakou se zdejší vegetace mění v závislosti na pestrém podloží, je neuvěřitelná a vznikají naprosto nepochopitelné kombinace druhů. Ve strmých jižních svazích se nachází velké množství lokalit se zachovalými xerotermními lučními biotopy, zejména starými pastvinami, které jsou typické bohatou suchomilnou až stepní flórou a faunou. Ta sem proniká z oblasti Hornomoravského úvalu a jedná s o jednu z možných migračních cest teplomilných organismů z Moravy do Čech. Příkladem aktuálního šíření teplomilných druhů na sever je dříve vzácná kudlanka nábožná, která těmito cestami překonala česko-moravské pomezí a šíří se do Čech. Další vzácné druhy tady ale žijí už dlouhou dobu - třeba kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný, který tady úplnou náhodou a téměř bez pozornosti přežil až do dneška. Dalšími místními unikáty jsou hnědásek květelový nebo saranče vrzavá, kteří jsou ohroženi vyhynutím nejen u nás, ale rychle mizí v celé Evropě. Z obratlovců se tady můžeme setkat třeba se vzácnou užovkou hladkou. 

Kromě zajímavých živočichů v oblasti roste i řada vzácných rostlin. Krajinu obývá například oman vrbolistý, hořeček brvitý, záraza žlutá či orchideje bradáček vejčitý a okrotice bílá. 

Abychom zdejší přírodní hodnoty zachránili, museli jsme všechny zanedbané cenné plochy zbavit náletových dřevin a zavést každoroční mozaikovité kosení, ušité na míru jednotlivým druhům. Naše práce není vždy jednoduchá a přináší i zdlouhavá jednání a občas hromady klacků naházených pod nohy. Z tohoto důvodu jsme velmi potěšení, že i na Moravskotřebovsku žije spousta dobrých lidí, kteří nám rádi svěřují své pozemky, abychom o ně svědomitě pečovali. Někteří nám dokonce s udržením přírodního bohatství svého rodného kraje neváhají osobně pomoci a my jim za to srdečně děkujeme.
 

Lokality se nacházejí krajině kopců severního okraje Vysočiny, na katastrálním území obcí Borová u Poličky, Oldřiš u Poličky a města Proseč v Pardubickém kraji, v okresech Chrudim a Svitavy. V této oblasti zajišťujeme péči o mokřadní louky, které hostí velkou řadu vzácných organismů. 

Zejména v minulosti zdejší lokality ohrožovalo odvodňování a často následné rozorání. Dnes je to především nedostatek péče o podmáčená místa, která není možné obhospodařovat těžkou technikou. Ta zarůstají jednotvárnými porosty několika nejsilnějších druhů, následně i stromy a posléze bývají převáděny na lesní půdu a zcela osazeny lesními dřevinami.

Z geologického hlediska je to oblast velice pestrá. Můžeme se setkat především s dvouslídnou poličskou ortorulou, ale i se skutečskými žulami a gabrem. Místně zasahují i křídové pískovce a opuky české křídové tabule. Jedná se o severní část Žďárských vrchů, která se zde rychle snižuje z vrcholů přes 700 m n. m. do skutečské pahorkatiny okolo 4OO m n. m. a následné do polabské nížiny. Onen název Žďárské vrchy pochází od žďáření, neboli vypalování lesa v době osidlování v průběhu 13. - 16. století. Zdejší zajímavostí je evropské rozvodí, které prochází přes vrchol hory Velké Paseky (713 m n. m.), na níž se rozkládají obce Františky, Martinice, dále k vrcholu Skalka nad Svatou Kateřinou a severně od Borové a Poličky. Tato linie rozděluje vody pramenící v této oblasti na jednu stranu do povodí Labe, tekoucí do Severního moře a na stranu druhou do povodí Svratky, jejíž tok mísí zdejší vody s Dunajem a Černým mořem. 

Oblast Prosečska a Poličska je typická výskytem horských druhů, např. tajuplné kapradiny žebrovice různolistá, bělokvětého sedmikvítku evropského, případně vzácného hrabavého ptáka jeřábka lesního. Dalším charakteristickým rysem oblasti jsou druhy mokřadů a rašelinišť. Mokřady byly v minulosti drasticky zdecimovány vysoušením, což nemá vliv jen na nedostatek vody v krajině, ale i na výskyt druhů je obývajících. Tyto se během jednoho století stali velmi vzácnými. Zdejší mohutné kopce oblečené v kabát hlubokých lesů, však stále zalévají okolní krajinu stružkami vzácné vody, tekoucí po dlouhých stráních a na četných mokřadech se můžeme setkat s masožravou rosnatkou okrouhlolistou, nádhernou orchidejí prstnatcem májovým, zlatými květy upolínu evropského nebo pozoruhodnou vachtou trojlistou s třepenými květy, které připomínají krajku. I pro řadu živočichů je množství těchto míst velmi příhodné, zejména pro evropsky chráněné a rychle mizející modrásky bahenního a očkovaného nebo pro bekasinu otavní, zvláštního ptáka s dlouhým zobákem a jeho pohyblivou špičkou.

Děkujeme všem vlastníkům, kteří nám svěřili své pozemky do péče, v mnoha případech s námi nadále spolupracují a hostí nás příběhy a cennými znalostmi o jejich rodném kraji.

Pískovna Náklo je typickou štěrkopískovnou, kde se těží říční písky tzv. mokrou cestou, tj. pod hladinou podzemní vody. Během zpracování vytěženého materiálu vzniká i nejjemnější frakce částic, tzv. výpěrky, které jsou, coby nevyužitelný materiál, opět ukládány v prostoru těžebny. Tímto způsobem zde vznikl biotop, kde se v současnosti vyskytuje jedna z největších českých populací cídivky různobarvé.

Cídivce vyhovují biotopy raně sukcesních stádií, především na vlhkých písčitých či hlinitopísčitých substrátech. Na takových biotopech ovšem probíhá rychlá spontánní sukcese, vegetace se zapojuje a vzrůstá mezidruhová kompetice o světlo. Pokud se na lokalitě cídivka různobarvá vyskytuje a není zajištěna obnova či vytvoření dalšího raně sukcesního biotopu, může být ze společenstva velmi rychle vyloučena.

Lokalita cídivky různobarvé v pískovně Náklo je v současné době velmi ohrožena zarůstáním rákosem a výmladky náletových dřevin, které byly vykáceny v únoru 2018. Další razantnější zásah proběhl v březnu 2021, kdy byl na velké části lokality strojově stržen drn a vybudovány drobné tůně pro obojživelníky a vodní bezobratlé živočichy. Lokalitě to neuvěřitelně prospělo - nové tůně okamžitě obsadili vážky a zelení skokani, navršené hromady písku se líbí kudlankám nábožným a obnažené vlhké písčiny vzácné rostlince šáchoru hnědému.

Mokřadní louky u obce Rváčov nedaleko Hlinska představují regionálně významnou ukázku mokřadní a mezofilní vegetace s výskytem řady vzácných a chráněných druhů rostlin. V nedávné době bylo obnoveno pravidelné kosení ploch, aby louky nedegradovaly a naopak se jejich biologická hodnota nadále zlepšovala.
Na lokalitách byly v roce 2019, kdy jsme lokalitu kosili poprvé, zaznamenány druhy jako prstnatec májový, upolín nejvyšší, kozlík dvoudomý, hadí mord nízký, čertkus luční, řebříček bertrám. V nedávné minulosti byly uváděny ostřice Davallova, ostřice Hartmannova, suchopýr širolistý, tolije bahenní, všivec lesní, rozrazil štítnatý či vachta trojlistá – tyto druhy jsme prozatím nezaznamenali, ovšem výskyt některých z nich lze předpokládat, popř. je stále reálná šance na obnovení populací ze semenné banky.
 

Tiňterky jsou dobře schované, ale překvapivě velké přechodové rašeliniště v Přírodní rezervaci Maštale. V historii sice byly snahy lokalitu odvodnit, ale naštěstí se to nikdy nikomu nepovedlo. A tak i dnes můžeme obdivovat bohatost místní květeny a propadat se až po kolena do bahna. Největším zdejším pokladem je bohatá populace masožravky rosnatky okrouhlolisté.

Roztroušené lokality v okolí Štědrákovy Lhoty, místní části obce Ruda nad Moravou, v Olomouckém kraji. Prudké i mírnější části strání, rozptýlené v hornaté krajině, zajímavé výskytem xerotermní vegetace na jižně exponovaných svazích.

Hornatá krajina osady Štědrákova Lhota, dosud nevydala tajemství v podobě vzácných chráněných rostlin. Z botanického hlediska, je však zajímavý výskyt teplomilných rostlin, jako je úročník bolhoj či chrpa čekánek v oblasti, kde vrcholy okolních kopců dosahují i přes tisíc metrů a ve vzdálenosti dvaceti kilometrů se nacházejí nejvyšší polohy Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Nejvzácnější zjištěnou rostlinou, které stráně obývá je orchidej vemeník dvoulistý. V poslední době se až sem rozšířila kudlanka nábožná a zdejší stráně jsou tak unikátním místem, kde je možné vyfotografovat kudlanku s Vysokou Holí v pozadí. 

O lokality se staráme především kvůli výskytu kriticky ohroženého modráska černoskvrnného - Phengaris arion, který dal název naší organizaci. Štědrákova Lhota je zřejmě posledním místem jeho výskytu v podhůří Jeseníků. 

Po návštěvě Štědrákovy Lhoty je těžké vyhnout se použití superlativů ve spojitosti se zdejší krajinou. Ale bez velkých slov se jedná o nádherné místo, které hladí po duši. Jelikož se zde nachází lyžařský areál i letní rekreační střediska, rozhodli jsme se vybudovat turistickou naučnou stezku, která by návštěvníkům přiblížila život zdejší krajiny. Tato stezka vznikla za významné pomoci obce Ruda nad Moravou i místních lidí, jimž děkujeme za nemalou pomoc. Rovněž děkujeme místním obyvatelům za ochotu pomoci při záchraně zdejších přírodních hodnot! 

Mokřadní louky v údolí Olešenky, která protéká severním okrajem Orlických hor, představují pokladnici vzácných druhů, které se dříve v naší krajině vyskytovaly zcela běžně. Jsou jimi třeba prstnatec májový, vachta trojlistá, vrba rozmarýnolistá, rosnatka okrouhlolistá nebo vzácná tolije bahenní. Oblast je také nejvýznamnější lokalitou modrásků bahenního a očkovaného v celé střední Evropě. 

Díky partě nadšenců, kteří do těchto opuštěných končin zamířili se svými kosami hned po Sametové revoluci, se povedlo zachránit druhy, které v širokém okolí již vyhynuly. Postupně tady vznikla tradice ručního kosení luk, která se rozvinula v každoroční dobrovolnický tábor, který postupně převzal pod svůj patronát ČSOP JARO Jaroměř a v posledních letech ho po organizační stránce zajišťuje ČSOP Arion. Na akci, která se koná pravidelně na přelomu července a srpna, jezdí kolem 70 dobrovolníků z celé republiky i ze zahraničí. Týden strávený v krásné přírodě, jenom s kosou, smysluplnou prací a skvělými lidmi, každému napumpuje do žil energii, ze které žije po celý následující rok.